II. Nemoci bakteriální
SALMONELOZA:
Salmonely jsou rozšiřovány hlavně trusem, holubí kašičkou
při krmení mláďat, slinami a infikovanými vejci. Nakažení je možné krmivem a
vodou, znečištěnými zárodky salmonel, popřípadě vdechováním prachu se zárodky.
U skrytě nemocných holubic, u nichž jsou postiženy vaječníky, dochází
k přímé infekci vajíček a následné odúmrtí zárodků, nebo rození života
neschopných mláďat. K zavlečení nemoci do chovu dochází nejčastěji
zakoupenými holuby, kteří jsou infikováni, zdivočelými domácími holuby a jinými
ptačími druhy. Také hlodavci (myši, potkani) a v neposlední řadě i člověk,
přenášejí zárodky salmonel.
Kloubní forma
Příznaky: Podle stavu chorobných změn rozeznáváme 4 formy
onemocnění, které se mohou vyskytnout samostatně, nebo všechny najednou.
A) Střevní forma: Jakmile
proniknou salmonely do střeva, vniknou do střevní stěny a vyvolají silný zánět.
Jako následek se dostaví průjem s mazlavě vodnatým, zelenkavým až
nahnědlým trusem, pokrytým hlenem, často i s krví. Typický je nepříjemný
zápach trusu, který obsahuje nestrávené součástí krmiva. Zelenavé zbarvení
trusu však není výlučným znamením paratyfu (může se objevit u většiny
onemocnění zažívacího traktu, doprovázeného zánětem). V důsledku nevyužití
látek z potravy dochází k odbourávání tělního cukru, tuku i vlastní
bílkoviny, tzn. svalové tkáně, což má za následek rychlé hubnutí. Mláďata
odmítají potravu, jsou skleslá, chřadnou, peří je naježené a slepené.
Dosáhnou-li salmonely v důsledku silného střevního zánětu krevních drah,
mohou se rozšířit do všech tkání organismu. Mohou se usadit v kloubech a
vzniká tzv.:
B) Kloubní forma, která se
projevuje záněty a otoky kloubů na křídlech a běhácích. V důsledku bolesti
holub nechává křídlo viset a zvedá postiženou končetinu. Na kloubech nacházíme
boule, vyplněné tekutinou, na pohmat měkké, fluktuující. Nejčastěji jsou
postiženy kloub lokte a klouby nohou. Z krve se mohou bakterie salmonel
dostat do různých orgánů těla (hlavně do jater, sleziny, ledvin), kde potom
vznikají špekovité, šedě žluté uzly, velikosti špendlíkové hlavičky až lískového
ořechu – vzniká tzv. :
C) Orgánová forma: změny na
orgánech nejsou doprovázeny typickými klinickými příznaky onemocnění. Dostaví
se spíše obecné příznaky onemocnění, jako je netečnost, stížený dech a úbytek
sil. Pokud je salmonelami napaden mozek a mícha dostaví se i tam zánětlivé
změny a mluvíme o tzv. :
D) Nervové formě: v důsledku
zánětu dochází k tlaku na nervové dráhy, což vede k poruchám
rovnováhy a k ochrnutí končetin.
Průběh salmonelózy může být
akutní, chronický i latentní. Zvláště u mladých holubů a u oslabených starých
jedinců vídáme rychlý a prudký průběh salmonelózy. Jelikož se tato zvířata
nemohou proti původci solidně bránit, dochází k nárazovému pomnožení
salmonel v celém organismu holuba a k náhlému úhynu. U starších ptáků
probíhá onemocnění většinou vlekle. Holubi onemocní popsanou střevní nebo
kloubní formou. Mortalita (úhyn) je tu nižší. Pro chronický průběh paratyfu
jsou typické oční abscesy. Při nervové formě (zvrácení hlavy) je vyléčení
beznadějné.
Holubi, kteří onemocnění překonali
a nebyli dostatečně vyléčeni, se stávají trvalými vylučovateli salmonel. Toto
nebezpečí je však i u zvířat, která neměla žádné z uvedených klinických
příznaků (tichá, subklinická infekce).
U mladých holubů vysoké ztráty při
odchovu, zakrslá mláďata a objevení se typických příznaků onemocnění (průjem,
otoky kloubů, ochrnutí končetin) nás musí vést vždy k vyslovení podezření
na infekci salmonelózou.
Pro diagnostiku salmonelózy slouží
bakteriologické vyšetření čerstvého trusu nebo pitevní nález. Při pitvě nalézáme
typický, výše popsaný obraz změn na jednotlivých orgánech. Nejsou-li změny na
orgánech dostatečně výmluvné, je nutné bakteriologické vyšetření z orgánů
a tkání uhynulého holuba.
Další pomocnou diagnostickou
metodou je serologické vyšetření krve, při kterém se prokazují specifické
protilátky. Tato metoda nám však neřekne, zda chov je v současnosti
zasažen salmonelózou, jenom je sto prokázat, že zvíře přišlo do styku se
zárodky salmonel.
Od salmonelózy je třeba odlišit i
jiné choroby. Průjem přichází do úvahy i při napadení červy nebo kokcidiemi.
Dále se může vyskytovat při paramyxovirové infekci. Vždy je třeba posoudit
konzistenci trusu (u salmonelózy je
trus hlenovitě zpěněný, mazlavý, zapáchající). Stejně tak otravy umělými
hnojivy mohou zapříčinit průjem. Bakteriologickým vyšetřením lze tyto choroby
vyloučit.
Kloubovou formu je třeba odlišit
od zlomenin a poranění končetin, které postihují pouze jedince. Při dně a
nemocích výměny látkové dochází též k uzlovitým, bolestivým zduřením
končetin. Jedná se však o tvrdě kostní zbytnění, oproti salmonelóze, kde je
zduřelý kloub vždy měkký, fluktuující.
Od nervové formy nutno odlišit
znovu otravy, avitaminózu B a rovněž paramyxovirózu. Rozlišení je možné opět
jen laboratorním průkazem původce.
Orgánová forma se prokazuje
pitvou. Obdobný nález vidíme u trichomoniázy, kde jsou však ložiska ostře
ohraničena a jejich barva je žlutá. Změny na plicích lze zaměnit
s Aspergilózou, která však vytváří více povrchové, houbovité nánosy.
Léčba: Předtím, než začneme s terapií, izolujeme zjevně
nemocné holuby a ty, kteří jsou ve velmi špatném stavu, raději utratíme a
pošleme k laboratornímu vyšetření k upřesnění diagnózy. Léčba těžce
nemocných kusů je podle zkušeností velmi zdlouhavá, časově náročná a nákladná,
aniž by byl s jistotou zaručen konečný léčebný efekt. Především však právě
taková zvířata se mohou stát nosiči bakterií a představují tak pro vyléčené
holuby nový zdroj infekce.
K léčbě lze použít
antibiotika ve formě injekční (klinicky nemocná zvířata), nebo vodorozpustné.
Vodorozpustná antibiotika se mohou místo do pitné vody rovněž aplikovat
zamíchaná v krmivu. Dávkování přípravku do krmiva se odvozuje od dávky do
pitné vody (např. je-li sáček na 2 l vody, což je dávka zhruba pro 40 holubů,
vmísí se toto množství do více než poloviny krmné dávky pro 40 holubů). Po
požití léčebné krmné směsi se holubi dokrmí. Při tomto podání je třeba počítat
se ztrátou přibližně 5ti % aktivní látky přípravku.
Lze použít antibiotika
tetracyklínové řady (pozor! nesmíme zapomenout odebrat při léčbě grit i
Kolumbin), nebo další antibiotika tzv. nové generace (enrofloxacin, flumequin
aj.), vždy však po poradě s veterinárním lékařem a to dlouhodobě, nejlépe
ve dvou až třech etapách po 5 – 7 dnů s přestávkou 2 dny, ve které podáme
probiotika (Avibion, Mikrobion) a vitamíny, zejména skupiny B.
V průběhu léčebných zásahů se
provede důkladná očista všech chovných prostor a všeho nářadí. Desinfekce se
provádí nejméně dvakrát v intervalu jednoho týdne v průběhu léčby,
potom ještě jednou po ukončení celého léčebného procesu účinnými desinfekčními
prostředky.
Velmi důležitým bodem je tam, kde
bylo prokázáno onemocnění salmonelózou a následně provedena léčba, zajistit
kontrolní vyšetření vzorků trusu 10 – 14 dnů po ukončení léčby. Kontrola se
provádí hlavně proto, abychom zjistili, zda nezůstali i po léčbě v chovu
nosiči salmonel, kteří jako trvalí vylučovatelé představují nebezpečí dalšího
vzplanutí nákazy. Vyšetření je třeba provést opakované (nejméně třikrát po 14ti
dnech), poněvadž salmonely se vylučují nepravidelně a mnohdy nárazově
v různých časových intervalech.
Prevence: I klinicky
zdravé chovy je dobré na podzim a na jaře preventivně vyšetřit na přítomnost
salmonel (bakteriologické vyšetření směsných vzorků trusu). Pokud jsou
pozitivní nálezy ve směsných vzorcích, je třeba z těchto skupin vyšetřit
trus holubů individuálně k odhalení vylučovatelů (bacilonosičů). Tyto potom nejlépe z chovu vyřadit !
Nově přikoupené holuby
karanténovat a v době karantény buď indiv. vyšetřit nebo preventivně přeléčit.
Snažit se zamezit znečistění krmiva a vody trusem. Hlavně pozor na zalétlé
holuby a volně žijící ptáky (vrabci, hrdličky). Likvidovat drobné hlodavce,
kteří jsou často nosiči zárodků
salmonel. Salmonely jsou schopny dlouho nákazy, pokud jsou v příznivých
podmínkách, jako je např. vlhký trus, voda, půda. Běžné desinfekční prostředky
je však ničí. Proto je nejdůležitější důsledná čistota a hygiena holubníků a
zamezení styku holubů s nákazou.
V chovech, kde se potýkáme
s problémem salmonelózy se doporučuje profylaktické podávání preparátu
Bakteriofág Salmonella typhymurium v pitné vodě po tři až sedm dnů. Velmi
vhodné je podávání probiotik (Avibion, Mikrobion), které obsahují sušené živé
kultury Lactobacillus casei a Bacillus subtilis, resp. Streptococcus faecium,
které stabilizují střevní mikroflóru, vytváří kyselinu mléčnou, která navozuje
kyselé prostředí střeva a tím zamezují pomnožení patogenních mikroorganismů.
V poslední době se velmi
dobře ukazuje pulzní podávání probiotika CITREX (výrobce fy DELACON), což je
organický komplex kyselin askorbové, citrónové a mléčné. Citrex inhibuje
(potlačuje) rozvoj nežádoucí mikroflóry v zažívacím traktu. Okyselením
obsahu trávicího traktu podporuje funkci trávicích enzymů a lepší trávení
živin.
Specifickou prevencí salmonelózy
je ochranné očkování. V našich podmínkách se nejčastěji používají vakcíny
SALMOVIR (Salmonelóza + Paramyxo), dovážené z Polska, a SALMOVAC ze
Slovenska. Podle veterinárních lékařů z univerzity Berlín není vhodné
očkovat holuby zároveň proti Paramyxo a Paratyfu. Proto používám vakcínu SALGEN
s velmi dobrými výsledky. Vakcinaci je třeba provést před chovnou a
závodní sezónou, podle návodu výrobce.
Na závěr bych rád apeloval na
chovatele, aby zdravotní problémy svých holubů konzultovali s veterinárními
lékaři, zaměřenými na drobná zvířata, kteří jim jistě poradí a zajistí potřebné
preparáty, které mají uchovány podle předpisů. Protože pokud vidím na
chovatelských akcích nabízené vakcíny, vystavené na stole po dva dny při
teplotě 25 stupňů, když uchovávací teplota většiny vakcín je 2 – 8 stupňů
Celsia, potom se nedivím případným zklamáním po podání těchto preparátů.