Nemoci parazitární

Na požádání pana ing. Novotného budu uveřejňovat v časopise Poštovní holub postupně popis základních nemocí poštovních holubů. Vím, že pro většinu chovatelů to budou věci notoricky známé, přesto doufám, že alespoň některým poskytnu základní informace o těchto nemocech.

Z parazitárních invazí holubů se setkáváme nejčastěji s askaridiózou a kapilariózou. Ostatní helmintózy mají pouze podřadný význam.

1. ASKARIDIOZA

Původcem tohoto onemocnění je škrkavka holubí (Ascaridia columbae), která cizopasí u holubů v tenkém střevě. Patří mezi oblé červy, délky 2-6 cm, žlutohnědé barvy. Řadíme ji mezi tak zvané geohelminty, to znamená, že nepotřebuje ke svému vývoji mezihostitele. Samičky kladou až několik milionů vajíček typického tvaru, která mají silné obaly a jsou velmi odolná vůči vysokým i nízký teplotám i mnohým desinfekčním prostředkům. Trusem vyloučená vajíčka prodělávají v zevním prostředí stádium zrání (první larvální stádium) a dostane-li se toto vajíčko do zažívacího traktu holuba, prodělává další vývoj, při kterém se larvičky dostávají do krevních cest, poté do plic a odtud se asi po šestnácti dnech vracejí do střeva, kde dospívají.

Příznaky: Při masivní invazi škrkavek dochází k silné alteraci celkového zdravotního stavu, holubi jsou skleslí, špatně přijímají krmivo, trus je hlenovitý, zelené barvy, zapáchající. Škrkavky mohou proniknout až do svalnatého žaludku, nebo mohou perforovat střevo a potom dochází k úhynu. Při lehčích invazích zpravidla nepozorujeme žádné klinické příznaky, pouze u závodníků klesá výkon.

Nejvážnějším problémem jsou škrkavky u mladých holubů do 3. měsíce stáří, kde dochází k velkému oslabení rostoucího organismu. Parazité poškozují střevní stěnu, jsou příčinou ztráty krve, narušují látkovou přeměnu, zužují lumen tenkých střev, což vede ke stagnaci jejich obsahu a následně až k hnilobě. Svými toxickými produkty látkové výměny dráždí nervový systém, což se projevuje při silných invazích křečemi, zvrácením hlavy a ochrnutím končetin. Diferenciálně diagnosticky je třeba v těchto případech vyloučit paramyxovirózu a avitaminózu B.

Diagnostika: Na živém zvířeti lze provést diagnostiku pomocí koprologického vyšetření trusu, kde při flotační metodě prokazujeme přímo vajíčka parazitů. Při pitvě lze po nastřihnutí střev poznat pouhým okem přítomnost škrkavek v lumenu střeva.

Léčba: Na škrkavky je velmi účinný piperazin (Helmirazin), který je však v současné době nahrazován preparáty s širší účinností, odvozených od albendazolu, fenbendazolu (Helmigal, Mebenvet), nebo levamizolu (Bioverm, Nilverm). Je výhodné používat individuální ošetření po předchozí hladovce s následným krmením až po dvou – třech hodinách po podání. Holuby necháme den uzavřené. Během té doby odejde většina hlístic, v jejichž těle však mohou být vajíčka, znovu schopná invaze. Proto po 24 hodinách po podání preparátu holubník řádně mechanicky vyčistíme, vydesinfikujeme horkým roztokem louhu v koncentraci 2,5 – 4 %, nebo vypálíme letlampou. Každé odčervení představuje zátěž pro holuby, proto není vhodné odčervovat během hlavního pelichání. Po ošetření je vhodné podat holubům probiotika (Avibion, nebo bílý jogurt) a vitamíny (A, B-komplex).

Prevence: Vychází ze známých zásad čistoty a hygieny holubníku, pravidelného čistění a preventivní desinfekce (nejlépe vypálením podlahy letlampou). Velmi výhodné je po závodní sezoně nechat vyšetřit trus na přítomnost parazitů a toto vyšetření znovu opakovat před začátkem závodů. Nově nakoupené holuby karanténovat a v době karantény buď nechat vyšetřit trus, nebo preventivně odčervit. Tuto parazitózu opravdu nelze podceňovat, zejména u našich závodních holubů, kde v přepravních boxech může dojít velmi snadno k nakažení, což následně snižuje výkonnost holuba.

2. KAPILARIOZA

Původcem tohoto také velmi rozšířeného parazitárního onemocnění holubů jsou vlasovití červi, pouhým okem skoro neviditelní (délka asi 1 cm), kteří parazitují v tenkém střevě. Nejrozšířenější druhy jsou Capillaria columbae a Capillaria caudinflata. Vývoj C. columbae je bez mezihostitele, takže holub se může nakazit přímo pozřením vajíčka, obsahujícího larvu. C. caudinflata prodělává vývoj přes mezihostitele, kterým je dešťovka (žížala), takže holub se může nakazit až pozřením invadované dešťovky. S tou se dostávají dozrálá vajíčka červa do střeva. Zde se rozpouští obal vajíčka, larva se uvolní a dorůstá ve střevě holuba do pohlavně zralého jedince. Ve střevě se zavrtávají přední částí do sliznice a nejsou proto unášeni obsahem střevním a dále vylučováni, jako jejich vajíčka. Na holuba působí kapilárie odnímáním tělních šťáv a krve (po zavrtání dochází k poškození sliznice střeva a krváceninám, což vede k anémii, na kterou mohou mláďata uhynout během několika dnů). Kapilárie rovněž vylučují toxiny, které mohou být příčinou poškození nervové soustavy.

Příznaky: První klinické příznaky onemocnění pozorujeme za 2-3 týdny po nakažení. Jejich stupeň záleží na síle invaze a stáří postiženého holuba. Silněji napadení holubi bývají skleslí, zesláblí, snižuje se příjem krmiva, dostavuje se silné hubnutí a může dojít až k úplné kachexii. Nejvíce jsou znovu, jako při napadení škrkavkami, postiženi mladí holubi do 3 měsíců. Při akutním průběhu u mladých kusů může dojít i k úhynu za příznaků poruch nervové soustavy (křeče, ochrnutí). Holubi jsou během napadení kapiláriemi extrémně vnímaví k jiným patogenním činitelům.

Diagnostika: Vychází ze stejných zásad, jako při průkazu škrkavek. Při pitvě nacházíme ztluštělou stěnu tenkého střeva, sliznice je pokryta silnou vrstvou hlenu s drobnými krváceninami. Pozorujeme obraz celkové anemie (chudokrevnosti). Při bedlivé prohlídce můžeme najít ve stěně tenkého střeva parazity zavrtané do sliznice.

Léčba: Po řadu let se s úspěchem používají přípravky s širší účinností (škrkavky, kapilárie) uvedené u předcházejícího onemocnění. U kapilárií se doporučuje opakovat ošetření za 7 dnů. Po podání odčervovacích prostředků je třeba holubník mechanicky vyčistit a vydesinfikovat, podobně jak je popsáno u askaridiózy. Stejně tak podat probiotika a vitamíny.

Prevence: Vychází ze stejných zásad, jako u askaridiózy. Tato vytváří základ pro chov zdravých, výkonných holubů, protože odčervování zvyšuje odolnost a tím se zmenšuje nebezpečí vzniku jiných onemocnění.

MVDr. Michael Polášek