CIRKOVIROZA: NOVÁ HROZBA PRO NAŠE HOLUBY.
Cirkoviry byly prvně
prokázány roku 1993 ve Spojených státech Ameriky Woodsem a jeho spolupracovníky. I v Belgii byla
existence těchto nových virů prokázána, a sice v průběhu měsíce října roku
1997 na holubníku s dvaceti mladými holuby ve stáří, 8 až 10 týdnů.
Přibližně polovina těchto mladých holubů měla nazelenalý průjem, trpěla
nechutenstvím a zahleněním volete. Holubi byli po 5 dnů ošetřeni RONIDAZOLEM
bez zřejméno výsledku. Nakonec uhynulo 5 holoubat, která pak byla podrobena
pitvě. Výsledky bakteriologické analýzy vyloučily salmonelózu /paratyfus/ jako
příčinu úhynu. Vyšetření trusu na parazity ukázalo silný výskyt kokcidiózy u 5
holubů a následná pitva odhalila hypertropii (chorobné zvětšení Fabriciova váčku).
Důkladná vyšetření v oblasti tohoto orgánu ukázala na poškození se silnou
snětí. Vyšetření elektronickým mikroskopem vykázala u dvou Fabriciových váčků
virové částice cikrovirů.
Význam Fabriciova váčku.
Imunitní
systém holubů postrádá ve srovnání se savci lymfatické uzliny a naopak zde
existuje Fabriciův váček (viz. schéma). Tento váček je místem zrání tzv. B –
LYMPHOCYTŮ (imunita související se žlázami s vnitřní sekrecí). Fabriciův
váček je orgán, který bezpodmínečně souvisí s vytvořením imunitního systému
dospělého holuba. Je to kulatý či oválný orgán na zadní straně kloaky ve formě
váčku. Zde dochází ke tvorbě B-Lymphocytů a též k jejich rozdílení. Dle
potřeby organismu se zde produkují protilátky, molekuly podporující obrannou
aktivitu imunitního systému souvisejícího se žlázami s vnitřní sekrecí.
Jedná se tedy o jednu z možností ochrany organizmu. Studie pak ukázaly na
další roli Fabriciova váčku při kontrole a regulaci bakteriální flóry a
protozónů ve střevě. Jakékoliv napadení tohoto orgánu ohrožuje vytvoření
dobrého imunitního systému a činí tak důsledkem toho holuba mnohem
náchylnějšího a citlivějšího na nemoci. A pokud není imunitní systém zcela
v pořádku, jsou očkování méně účinná.
Cirkoviry jsou bezobalové (?) viry o velikosti mezi 15 až 19 nm (1 nm
= miliontina milimetru). Jak lze rozeznat pod mikroskopem, tvoří sledované
částice cytoplazmatické, krystalům podobné shluky. Cirkoviry byly prvně
objeveny v USA Woodem a jeho
spolupracovníky. Po tomto objevu prokázala zpětná studie cirkoviry v devíti
případech mezi léty 1986 až 93. Z toho 4 případy ve Spojených státech, 1
případ v Kanadě a 4 další v Austrálii. Od té doby byl zaznamenán
výskyt též v Irsku (Smyth a Carroll, 1995), V Anglii (Gough a Drury,
1996) a v Německu (Stoike, 1997). Cirkoviróza, neboli infekce holubů
způsobena cirkovirem, je nakažlivá nemoc, která napadá převážně mladé holuby.
Stupeň úhynu je rozdílný a v podstatě závisí na různých druhotných
nákazách (virových bakteriologických či parasitických), což lze přičíst působnosti
těchto virů na snižování imunity (Woods a Shivaprasad, 1997). Tento stav
imunitní deprese lze objasnit napadením Fabriciova váčku, jehož význam byl již
vyzvednut. Jinak ukázala studie na neúspěchy očkování proti paramyxoviru ve
Spojených státech u určitých holubů, infikovaných cirkovirem (Woods, 1994). Dle
realizovaných studií se jedná o horizontální přenosový způsob: částice
cirkoviru byly prokázány opět v trusu sledovaných holubů (Gerdes, 1993).
Přenos nemoci se tedy snadno uskutečňuje v závodních boxech trusem na
podlaze. Lze se tedy obávat rozšíření cirkoviru mezi poštovními holuby
v nejbližší budoucnosti zejména pro nemožnost jakéhokoliv ošetření, tedy
ani vakcinace proti této chorobě.
Je
proto naléhavé subvencovat prostřednictvím chovatelských svazů výzkum rychlých
diagnostických metod a výrobu očkovací látky.
Gut
Flug, 5/99, str. 15 – 16, J.P.Duchatel
Klade-li
si člověk tuto otázku, automaticky připouští, že tento problém existuje. Ovšem
odpovědět na něj či přijít dokonce s řešením, to je něco zcela jiného.
Zdravotní bilance na začátku této sezóny (tento článek byl napsán začátkem
června 2000) vynáší na světlo mnohé problémy zvláště u holoubat.
Adenoviróza.
Značný
počet mrtvých holoubat, která měla průjem a často také zvracela, mohl být
konstatován pravidelně začátkem této sezóny. Začátek sezóny, znamená, že právě
odstartovaly první treningové lety. To je jistě adenoviróza, myslíte si.
Skutečně, příznaky, které lze pozorovat, odpovídají těm, které se vyskytují při
nákaze adenovirem. Přesněji řečeno jde o adenovirus l mladých holubů. Existují
holubníky, až s 30 % výskytem choroby a četnými případy úhynu. Přitom je možno
s údivem zjišťovat existenci, holubníků, na nichž nemoc proběhla skoro bez
následků, nanejvýše se slabým, přechodným průjmem, jenž u holoubat způsobí
spíše ztrátu formy. Často u adenovirózy 1 dochází ke komplikacím bakteriálního
původu (hlavně koli-bakterie). Tyto bakterie komplikující onemocnění zřetelně
zhoršují příznaky a jsou příčinou smrti holuba. Logicky se pak hledá pomoc
v antibiotickém ošetření, aby byla potlačena tato „bakteriologická,
nadnákaza“. Aby bylo tot ošetření také účinné, musí být přiměřené,
s citlivou reakcí potíraných bakterií. Je třeba volit použité antibiotikum
tak, aby mělo dobré střevní vstřebávání a široký tkáňový rozptyl, váš veterinář
si s tím jistě spolehlivě poradí. Dle našeho mínění vyžadují agents 3.
generace důkladná opatření. Přesto všechno a na vzdor nasazeným antibiotikům,
může pokračovat úmrtnost na určitých holubnících i nadále, neboť jedno opatření
může negovat jiné.Diagnóza „ADENOVIROZA“, aniž by byla chybná, je skutečně
neúplná. V 80% případů, u nichž došlo k pitvě mladých holubů
s diagnózou ADENOVIROZA 1, se ukázalo spojení této virózy s cirkoviry
(viz. článek v GUT FLUG Mai/99). Pro připomenutí: Tyto viry způsobují
pokles imunity, což se objasňuje napadením Fabriciovy žlázy. Tento orgán hraje
podstatnou roli při tvorbě a vývoji imunitního systému. Když člověk pro jednou
zapomene na všechny ty vědecké terminologie a promluví jasnou řečí holubářů,
lze říci, že se jedná o jistý druh „AIDS“ poštovních holubů. Již několik let se
hovoří mezi holubáři o komplexu „Adenoviróza-Koli“. Myslím ale, že je spíše
namístě mluvit o „Adenoviróze-Cirkoviróze“.
Jiné případy onemocnění
pozorované začátkem sezóny 2000.
Jak
víte, je i v Belgii od r. 2000 očkování proti paramyxoviróze povinné.
Holubářský tisk na to dostatečně opakovaně upozorňoval. Skoro všichni holubi
byli také očkováni a přesto jsme museli vyšetřovat tucet „vakcinovných“ mladých
holubů, jednoznačně vykazujících
charakteristické nervové poruchy paramyxovirózy. V takových
případech se musí počítat s tím, že postižení chovatelé říkají, že chyba
je straně veterináře či že očkovací látka nebyla dobré kvality (což by ovšem byl
skandál, uvážíme-li zaplacenou cenu). Jak je tomu ale ve skutečnosti? Při pitvě
těchto mláďat jsme mohli pozorovat (díky rozsáhlým laboratorním vyšetřením), že
zvířata byla infikována rovněž i cirkovirem. Tato nemoc, cirkoviróza, zničila
celý efekt očkování. Tito holubi, jejichž imunitní systém nebyl v pořádku,
si také nemohli vytvořit protilátky. Nevybudovali si tedy ani dobrou obranu
proti paramyxovirům, to může být objasnění výše zmíněných problémů. V této
souvislosti jsme vzpomněli na jednoho chovatele z okolí Lutychu.
Na
začátku sezóny byl dán jeho holubník veterinární inspekcí do karantény. Četná
„očkovaná“ holoubata skutečně vykazovala nervové příznaky typické, pro
paramyxovirózu. Při telefonickém hovoru nás chovatel znovu ujistil, že jeho
holubi byli vakcinováni. Je docela možné, že chovatel vypovídal dle
skutečnosti, a že část jeho holubů měla problémy s cirkovirózou. Nic
přesnějšího nemůžeme v tomto případě říci, protože jsme neměli příležitost
provést pitvu napadených zvířat. Nelhal-li ten člověk, pak zůstává cirkoviróza
přijatelným objasněním jeho problému. Nevěřte prosím ale tomu, že se „škody“
natropené cirkovirózou nechají omezit na zmíněné dva případy.
Úmrtnost na hnízdě.
Cirkoviry,
jsou zodpovědné za smrt mladých holoubat v hnízdě. Měli jsme možnost
diagnostikovat tuto virózu u několika jedinců ve stáří 8 až 10 dnů, nalezených
uhynulých v hnízdě. Všechna bakteriologická vyšetření na salmonely,
streptokoky atd. byla negativní. Neexistovalo jiné objasnění pro smrt těchto
mladých holubů, než cirkoviróza.
Dýchací problémy.
Kvůli
konzultaci se k nám dostala též holoubata asi dva měsíce stará
s těžkými dýchacími potížemi. Některá z nich byla obětována a ihned
podrobena pitvě. Zvířata vykazovala typické změny chronického onemocnění
dýchacích orgánů (CRD), zbytnění a chorobné zhuštění tkáně vazivem (Fibróza).
Jedno z holoubat mělo také silný zánět jater, přičemž laboratorní
vyšetření ukázala, že s adenovirózou to nemá co činit, nýbrž příčinou byl
HERPESVIRUS. Nutno poukázat na skutečnost, že všechna holoubata trpěla silnou
snětí imunitního systému, způsobenou cirkovirózou. To také objasňuje citlivost
jejich organismů na infekci dýchacích orgánů. Podobný případ byl zaznamenán
rovněž na mnoha jiných holubnících.
Začátkem
této sezóny byla cirkoviróza pozorována rovněž ve spojení s ornitózou,
paratyfem a kokcidiózou (+100 000 OOZYST na l gram trusu).
Závěry:
Dle
našeho mínění není pochyb o tom, že se za tímto virovým ochořením musí nacházet
příčina pro zřetelně patrné oslabení odolnosti našich poštovních holubů,
umocněná přirozeně příliš častým používáním léčiv k jejímu ošetření.
Z toho pak vyplývají dalekosáhlé úvahy:
Jak
lze při prodeji holubů, kde často běží o značné sumy peněz, s jistotou
zjistit, že tito nejsou nositeli tohoto strašného viru. Neboť vydaný peníz se
pak může stát bumerangem. Zdá se, že se virus v Belgii prvně prokázaný
v r. 1997, sice zvolna, ale jistě zahnizďuje v holubí populaci. Zdá
se, že nastal opravdu nejvyšší čas, aby se tímto problémem zabýval mezinárodní
svaz a dal výzkumníkům k dispozici finanční prostředky pro nalezení řešení
situace. Ve hře je budoucnost celosvětového holubářského sportu. Nepřipusťme,
aby byl zničen výsledek více než stoletého výběru tohoto nádherného okřídleného
atleta, představovaného moderním poštovním holubem.
Imunitní
systém holubů se odlišuje ve srovnání se savci absencí lymfatických uzlin a
existencí Fabriciova váčku. Váček je místem dozrávání B-lymfocytů (imunita
závislá na žlázách s vnitřní sekrecí). Fabriciův váček je orgán
bezpodmínečně nutný pro vytvoření imunitního systému dospělých holubů. Tento
oválný váček se nachází na zadní stěně kloaky. Je místem, kde jsou B-lymfocity
tvořeny a rozdělovány. Vytvářejí se na základě
antigenových podnětů a přeměny imunoglobinu. Jsou to molekuly
podporující aktivitu antigenů imunitního systému související ho s činností
žláz s vnitřní sekrecí. Jedná se tedy o způsob obrany organismu.
H.Vindevogel,
J.P.Duchotel a
P.P.Pastoret
Přeložil:
Ing. Pecha Jaroslav
Listopad
2000