CIRKOVIROZA:  NOVÁ HROZBA PRO NAŠE HOLUBY.

 

Cirkoviry byly prvně prokázány roku 1993 ve Spojených státech Ameriky Woodsem a jeho  spolupracovníky. I v Belgii byla existence těchto nových virů prokázána, a sice v průběhu měsíce října roku 1997 na holubníku s dvaceti mladými holuby ve stáří, 8 až 10 týdnů. Přibližně polovina těchto mladých holubů měla nazelenalý průjem, trpěla nechutenstvím a zahleněním volete. Holubi byli po 5 dnů ošetřeni RONIDAZOLEM bez zřejméno výsledku. Nakonec uhynulo 5 holoubat, která pak byla podrobena pitvě. Výsledky bakteriologické analýzy vyloučily salmonelózu /paratyfus/ jako příčinu úhynu. Vyšetření trusu na parazity ukázalo silný výskyt kokcidiózy u 5 holubů a následná pitva odhalila hypertropii (chorobné zvětšení Fabriciova váčku). Důkladná vyšetření v oblasti tohoto orgánu ukázala na poškození se silnou snětí. Vyšetření elektronickým mikroskopem vykázala u dvou Fabriciových váčků virové částice cikrovirů.

 

Význam Fabriciova váčku.

Imunitní systém holubů postrádá ve srovnání se savci lymfatické uzliny a naopak zde existuje Fabriciův váček (viz. schéma). Tento váček je místem zrání tzv. B – LYMPHOCYTŮ (imunita související se žlázami s vnitřní sekrecí). Fabriciův váček je orgán, který bezpodmínečně souvisí s vytvořením imunitního systému dospělého holuba. Je to kulatý či oválný orgán na zadní straně kloaky ve formě váčku. Zde dochází ke tvorbě B-Lymphocytů a též k jejich rozdílení. Dle potřeby organismu se zde produkují protilátky, molekuly podporující obrannou aktivitu imunitního systému souvisejícího se žlázami s vnitřní sekrecí. Jedná se tedy o jednu z možností ochrany organizmu. Studie pak ukázaly na další roli Fabriciova váčku při kontrole a regulaci bakteriální flóry a protozónů ve střevě. Jakékoliv napadení tohoto orgánu ohrožuje vytvoření dobrého imunitního systému a činí tak důsledkem toho holuba mnohem náchylnějšího a citlivějšího na nemoci. A pokud není imunitní systém zcela v pořádku, jsou očkování méně účinná.

Cirkoviry jsou bezobalové (?) viry o velikosti mezi 15 až 19 nm (1 nm = miliontina milimetru). Jak lze rozeznat pod mikroskopem, tvoří sledované částice cytoplazmatické, krystalům podobné shluky. Cirkoviry byly prvně objeveny v USA Woodem  a jeho spolupracovníky. Po tomto objevu prokázala zpětná studie cirkoviry v devíti případech mezi léty 1986 až 93. Z toho 4 případy ve Spojených státech, 1 případ v Kanadě a 4 další v Austrálii. Od té doby byl zaznamenán výskyt též v Irsku (Smyth a Carroll, 1995), V Anglii (Gough a Drury, 1996) a v Německu (Stoike, 1997). Cirkoviróza, neboli infekce holubů způsobena cirkovirem, je nakažlivá nemoc, která napadá převážně mladé holuby. Stupeň úhynu je rozdílný a v podstatě závisí na různých druhotných nákazách (virových bakteriologických či parasitických), což lze přičíst působnosti těchto virů na snižování imunity (Woods a Shivaprasad, 1997). Tento stav imunitní deprese lze objasnit napadením Fabriciova váčku, jehož význam byl již vyzvednut. Jinak ukázala studie na neúspěchy očkování proti paramyxoviru ve Spojených státech u určitých holubů, infikovaných cirkovirem (Woods, 1994). Dle realizovaných studií se jedná o horizontální přenosový způsob: částice cirkoviru byly prokázány opět v trusu sledovaných holubů (Gerdes, 1993). Přenos nemoci se tedy snadno uskutečňuje v závodních boxech trusem na podlaze. Lze se tedy obávat rozšíření cirkoviru mezi poštovními holuby v nejbližší budoucnosti zejména pro nemožnost jakéhokoliv ošetření, tedy ani vakcinace proti této chorobě.

Je proto naléhavé subvencovat prostřednictvím chovatelských svazů výzkum rychlých diagnostických metod a výrobu očkovací látky.

 

Gut Flug, 5/99, str. 15 – 16, J.P.Duchatel

 

Jsou dnes holubi méně odolní než dříve?

 

Klade-li si člověk tuto otázku, automaticky připouští, že tento problém existuje. Ovšem odpovědět na něj či přijít dokonce s řešením, to je něco zcela jiného. Zdravotní bilance na začátku této sezóny (tento článek byl napsán začátkem června 2000) vynáší na světlo mnohé problémy zvláště u  holoubat.

Adenoviróza.

Značný počet mrtvých holoubat, která měla průjem a často také zvracela, mohl být konstatován pravidelně začátkem této sezóny. Začátek sezóny, znamená, že právě odstartovaly první treningové lety. To je jistě adenoviróza, myslíte si. Skutečně, příznaky, které lze pozorovat, odpovídají těm, které se vyskytují při nákaze adenovirem. Přesněji řečeno jde o adenovirus l mladých holubů. Existují holubníky, až s 30 % výskytem choroby a četnými případy úhynu. Přitom je možno s údivem zjišťovat existenci, holubníků, na nichž nemoc proběhla skoro bez následků, nanejvýše se slabým, přechodným průjmem, jenž u holoubat způsobí spíše ztrátu formy. Často u adenovirózy 1 dochází ke komplikacím bakteriálního původu (hlavně koli-bakterie). Tyto bakterie komplikující onemocnění zřetelně zhoršují příznaky a jsou příčinou smrti holuba. Logicky se pak hledá pomoc v antibiotickém ošetření, aby byla potlačena tato „bakteriologická, nadnákaza“. Aby bylo tot ošetření také účinné, musí být přiměřené, s citlivou reakcí potíraných bakterií. Je třeba volit použité antibiotikum tak, aby mělo dobré střevní vstřebávání a široký tkáňový rozptyl, váš veterinář si s tím jistě spolehlivě poradí. Dle našeho mínění vyžadují agents 3. generace důkladná opatření. Přesto všechno a na vzdor nasazeným antibiotikům, může pokračovat úmrtnost na určitých holubnících i nadále, neboť jedno opatření může negovat jiné.Diagnóza „ADENOVIROZA“, aniž by byla chybná, je skutečně neúplná. V 80% případů, u nichž došlo k pitvě mladých holubů s diagnózou ADENOVIROZA 1, se ukázalo spojení této virózy s cirkoviry (viz. článek v GUT FLUG Mai/99). Pro připomenutí: Tyto viry způsobují pokles imunity, což se objasňuje napadením Fabriciovy žlázy. Tento orgán hraje podstatnou roli při tvorbě a vývoji imunitního systému. Když člověk pro jednou zapomene na všechny ty vědecké terminologie a promluví jasnou řečí holubářů, lze říci, že se jedná o jistý druh „AIDS“ poštovních holubů. Již několik let se hovoří mezi holubáři o komplexu „Adenoviróza-Koli“. Myslím ale, že je spíše namístě mluvit o „Adenoviróze-Cirkoviróze“.

 

Jiné případy onemocnění pozorované začátkem sezóny 2000.

Jak víte, je i v Belgii od r. 2000 očkování proti paramyxoviróze povinné. Holubářský tisk na to dostatečně opakovaně upozorňoval. Skoro všichni holubi byli také očkováni a přesto jsme museli vyšetřovat tucet „vakcinovných“ mladých holubů, jednoznačně vykazujících  charakteristické nervové poruchy paramyxovirózy. V takových případech se musí počítat s tím, že postižení chovatelé říkají, že chyba je straně veterináře či že očkovací látka nebyla dobré kvality (což by ovšem byl skandál, uvážíme-li zaplacenou cenu). Jak je tomu ale ve skutečnosti? Při pitvě těchto mláďat jsme mohli pozorovat (díky rozsáhlým laboratorním vyšetřením), že zvířata byla infikována rovněž i cirkovirem. Tato nemoc, cirkoviróza, zničila celý efekt očkování. Tito holubi, jejichž imunitní systém nebyl v pořádku, si také nemohli vytvořit protilátky. Nevybudovali si tedy ani dobrou obranu proti paramyxovirům, to může být objasnění výše zmíněných problémů. V této souvislosti jsme vzpomněli na jednoho chovatele z okolí Lutychu.

Na začátku sezóny byl dán jeho holubník veterinární inspekcí do karantény. Četná „očkovaná“ holoubata skutečně vykazovala nervové příznaky typické, pro paramyxovirózu. Při telefonickém hovoru nás chovatel znovu ujistil, že jeho holubi byli vakcinováni. Je docela možné, že chovatel vypovídal dle skutečnosti, a že část jeho holubů měla problémy s cirkovirózou. Nic přesnějšího nemůžeme v tomto případě říci, protože jsme neměli příležitost provést pitvu napadených zvířat. Nelhal-li ten člověk, pak zůstává cirkoviróza přijatelným objasněním jeho problému. Nevěřte prosím ale tomu, že se „škody“ natropené cirkovirózou nechají omezit na zmíněné dva případy.

Úmrtnost na hnízdě.

Cirkoviry, jsou zodpovědné za smrt mladých holoubat v hnízdě. Měli jsme možnost diagnostikovat tuto virózu u několika jedinců ve stáří 8 až 10 dnů, nalezených uhynulých v hnízdě. Všechna bakteriologická vyšetření na salmonely, streptokoky atd. byla negativní. Neexistovalo jiné objasnění pro smrt těchto mladých holubů, než cirkoviróza.

Dýchací problémy.

Kvůli konzultaci se k nám dostala též holoubata asi dva měsíce stará s těžkými dýchacími potížemi. Některá z nich byla obětována a ihned podrobena pitvě. Zvířata vykazovala typické změny chronického onemocnění dýchacích orgánů (CRD), zbytnění a chorobné zhuštění tkáně vazivem (Fibróza). Jedno z holoubat mělo také silný zánět jater, přičemž laboratorní vyšetření ukázala, že s adenovirózou to nemá co činit, nýbrž příčinou byl HERPESVIRUS. Nutno poukázat na skutečnost, že všechna holoubata trpěla silnou snětí imunitního systému, způsobenou cirkovirózou. To také objasňuje citlivost jejich organismů na infekci dýchacích orgánů. Podobný případ byl zaznamenán rovněž na mnoha jiných holubnících.

Začátkem této sezóny byla cirkoviróza pozorována rovněž ve spojení s ornitózou, paratyfem a kokcidiózou (+100 000 OOZYST na l gram trusu).

Závěry:

Dle našeho mínění není pochyb o tom, že se za tímto virovým ochořením musí nacházet příčina pro zřetelně patrné oslabení odolnosti našich poštovních holubů, umocněná přirozeně příliš častým používáním léčiv k jejímu ošetření. Z toho pak vyplývají dalekosáhlé úvahy:

Jak lze při prodeji holubů, kde často běží o značné sumy peněz, s jistotou zjistit, že tito nejsou nositeli tohoto strašného viru. Neboť vydaný peníz se pak může stát bumerangem. Zdá se, že se virus v Belgii prvně prokázaný v r. 1997, sice zvolna, ale jistě zahnizďuje v holubí populaci. Zdá se, že nastal opravdu nejvyšší čas, aby se tímto problémem zabýval mezinárodní svaz a dal výzkumníkům k dispozici finanční prostředky pro nalezení řešení situace. Ve hře je budoucnost celosvětového holubářského sportu. Nepřipusťme, aby byl zničen výsledek více než stoletého výběru tohoto nádherného okřídleného atleta, představovaného moderním poštovním holubem.

 

Imunitní systém holubů se odlišuje ve srovnání se savci absencí lymfatických uzlin a existencí Fabriciova váčku. Váček je místem dozrávání B-lymfocytů (imunita závislá na žlázách s vnitřní sekrecí). Fabriciův váček je orgán bezpodmínečně nutný pro vytvoření imunitního systému dospělých holubů. Tento oválný váček se nachází na zadní stěně kloaky. Je místem, kde jsou B-lymfocity tvořeny a rozdělovány. Vytvářejí se na základě  antigenových podnětů a přeměny imunoglobinu. Jsou to molekuly podporující aktivitu antigenů imunitního systému související ho s činností žláz s vnitřní sekrecí. Jedná se tedy o způsob obrany organismu.

 

 

 

 

H.Vindevogel, J.P.Duchotel a

P.P.Pastoret

 

 

 

 

 

 

 

Přeložil: Ing. Pecha Jaroslav

Listopad 2000